Jaro nebo co?
18. března 2012 v 19:43 | Nikitka
|
About my life
Pěkné počasí, co? Škoda, že ležím s antibiotikama v posteli. Ale kdyby ne, tak zase nepíšu sem. Otázka je, jestli je to opravdu něco, co je pozitivní :)
Před chvílí jsem pročítala jeden blog, kde autorka povídá a fotkama dokládá svůj akční studentský život. Trochu mě mrzí, že já bych ten svůj za takový stoprocentní asi označit nemohla. Mí bohémští umělečtí spolužáci z fotky mi říkají, že jsem na svůj věk moc zodpovědná, ale co mám dělat. No co, já si to odpracuju teď během studia a pak se budu bavit. Zatímco ti, co se teď flákají a nic nedělají, budou ochuzení o pracovní zkušenosti a nebudou se ani bavit, ani pořádně pracovat. Takže si budeme kvit. To zní jako ideální plán.
Ale jinak se mám taky fajn. Každé úterý chodím do Mjuz na swing, dojděte si někdy zatančit též, stojí to za to. I když..poslední dobou je tam tolik lidí, že asi radši nechoďte :D
Nedávno jsem si docela oblíbila zapečené těstoviny s brokolicí, sýrem, slaninou a smetanou. Zkuste!
No a vymýšlím klauzuru. Někteří mí spolužáci už mají nástřel, někteří už téměř odevzdáno.
No a taky mě čekají TSP-pokus číslo dvě. No a taky ta anglina, kterou budou opravovat lidi z Cambridge, víte ne.
A stejně se nejradši díváte na obrázky, pár mám. Jako ilustraci toho, co dělám.
Tak jsem napsala trochu textu před tím, než se vzteknu s přikládáním fotek. Blogspot zatím nemám, možná je to zbytečné, když stejně nemám čas psát. A ve hře jsou taky regulérní webové stránky, tak třeba jednou :)
POZN.: Po převedení z tiffu do jpg, zmenšení pro web a následném zmenšení o 50% jsem čekala, že tady budu mít malé náhledy fotek, s čímž bych byla naprosto spokojená. Místo toho jsou tu teď rozpixelovaná monstra. Tak příště.
Pozor, hadi!

Medovinka ze Svoboďáku
29. ledna 2012 v 18:59 | Nikitka
|
(c)foto
To vkládání fotek na blog v poslední době nějak nechápu a jelikož fotky jsou teď už asi to hlavní, čímž bych tady mohla být aktivní uživatel, založila jsem si už asi před půl rokem blog na blobspotu, ale jelikož jsem líná se naučit, jak funguje, nevkládám nikam nic.
Ale pokud chcete zavzpomínat, jaké byly Vánoční trhy v Brně, nabízím kompenzaci na fun page http://cs-cz.facebook.com/media/set/?set=a.293025184088518.68180.196456563745381&type=1

Jo a kdyby mi někdo poskytl stručný manuál na blogspot, tak to ocením :)
Pěkný večer
Vaše Nik.
Budeme si hrát?
29. ledna 2012 v 18:45
|
Co na srdci, to na blogu...
Připadáte si někdy, když přijdete na akci, jako když jste byli malí a chodili se se svýma vrstevníkama hrávat? Takový ten pocit, jak všichni sedí, rozkoukávají se a nic se neděje, dokud se neprolomí nějaké ty ledy a pak to začne. Pamatuju si, že když jsem byla malá, kamkoliv jsem došla, seděla jsem vedle mamky, asi ji držela za ruku a dívala se kolem na ostatní děcka. Někteří byli odvážní, vytáhli si hračky, autíčka, začali jezdit po koberci se silničkama, jiní(třeba já) po tom ve skrytu duše toužili, ale styděli se. A pak se nějakým náhodným momentem nebo jakoby náhodným nebo někdy i násilným prolomila ta hranice a už to byla super sranda. Vždyť se od té doby tolik nezměnilo. Akorát místo panenek máme v ruce skleničky s nějakým tím alko mokem.
To mě včera jen tak napadlo na plese.

Veselé Vánoce
26. prosince 2011 v 16:31 | Nikitka
|
Co na srdci, to na blogu...
Přeji veselé a klidné Vánoce všem, kteří sem ještě občas v naději na nějaký článěk či foto zabloudí. Život v Brně je ovšem velmi pestrý. Natáhněte den na 48 hodin a budu zase psát :)
PS: A šťastný vstup do nového roku!

Ou jé
24. října 2011 v 0:28 | Nikitka
|
Co na srdci, to na blogu...
Ahoj!
Mám se fajn, jen mám až moc často co dělat = snažím se jiným způsobem vyjádřít, jak nemám čas, čímž obvykle začínám článek tady, když se vždy po měsící dokopu něco zveřejnit :)
Takže to za účelem úspory času vezmeme trochu stručně:
Už dva měsíce bydlím v Brně ( a vše je oukej, stále si nemohu vynachválit svou lokalitu, pod našima oknama u kostela se stále něco děje )
Do školy na pomaturitní se snažím chodit alespoň třikrát týdně ( docela mě udivuje, že zrovna hodiny s native speakrama jsou nejvíc nudné. Čím to? )
Dělám v call centru ( jak jinak, to jem čekala.. říkám si:pro začátek. Už je to skoro měsíc a půl a mé "dobrýdenutelefonunikolapoláškováspolečnosttelefonicao2" se začíná projevovat v mých běžných hovorech s lidma )
Začala jsem fotit akce ( je to fajn, člověk se dostane mezi lidi, kteří ho nakazí svou bujarou a opileckou náladou, takže mám pocit, že taky pařím. Ale s tím rozdílem, že ráno mě nic nebolí a jak se říká u nás na Moravě "večer cérka, ráno cérka" )
Mám za sebou první itf konzultaci na Bečvě ( panu prof.Birgusovi jsme při hawajské imatrikulaci přísahali, že nikdy nepovíme, co se na takových školních setkáních děje, ale řeknu vám, že je to zatraceně fajn studium )
Dnes jsem byla zorbovat ( a přežila, ha! )
A jelikož lidi se nejradši dívají na obrázky, tak poreportuju něco málo z mého studentského života v Brně a t d.

Další články
- Brno life 18. září 2011 v 10:28
- Jak jsem ulovila Daisy 23. srpna 2011 v 19:27
- Kdyby byli v řiti ryby, nebyly by rybníky 20. srpna 2011 v 1:45
