Červen 2007

Odjíždím=)

28. června 2007 v 21:21 | Nikitka |  About my life
Odlétám do teplých krajin...
Kéž bych mohla říct, že "odlétám", ale já se přes 24 hodin od zítřejšího rána se potáhnu busem do Řecka!=( Ale ne, šak v poho, můžu být jen ráda, že někam jedu=) Hlavně se modlím(ne doslova), ať máme good počasí a ne jak minulý rok, kde nám celý týden pršelo=(
Takže jenom bych vám chtěla oznámit, že se tady po dobu 12 dní neobjeví nic nového, ale i tak budu ráda, když sem budete chodit a pročtete si třeba i staré články, okomentujete atd=) Prosííím=)
Tak se tady zatím mějte, papáá, vaše Nikitka=)

Puntíčky

27. června 2007 v 21:50 | Nikitka |  Co na srdci, to na blogu...
PUNTÍÍÍČKÝÝÝÝ....lavuju je=)

Moje fota

27. června 2007 v 15:16 | Nikitka
Momentálně jsem ve fázi rozhodování se, jestli sem své fotky dát, nebo je schovávat před zraky kritiků na mém hard disku=))

Dílo díla:)

27. června 2007 v 14:51 | Nikitka |  Top topic
Letos, jenž jest rok, je léto. A tu z lesa, šedý vlček na krötkych nŏžkách.
Jakožto že nebyl to pes, anýbrž vlček. Nasedl na vláček a jel. A nikam nedojel.
Jal se tropiti hlouposti. Křičel:DĚS MĚ JÍMÁ!
Jal se tropiti scény. Křičel:TO JE KONEC!
A nebylo světlo. A byla tma. Protože byl konec.

Kogumelo

Rukopis s kresbou :)
Foto z doby, kdy Kogu poprvé dojel z Anglie


Zaseklá myš

21. června 2007 v 21:00 | Nikitka |  Top topic
Dotaz na správce sítě:
-Přestala mi tisknout tiskárna!
-Jakou chybovou hlášku Vám signalizuje?
-Žadné hlášení, zasekla se myš!
-Zasekla se myš? To přece nemá nic společného s tiskárnou!
-Moment, pošlu foto...............................................................................................
................................................................................................................................
................................................................................................................................
.......................................................
myšta chjupatáááá=D

Kosmetika firem testovaná ohleduplně

17. června 2007 v 14:05 | Nikitka |  Top topic
Tak tady je seznam firem, které netestují tak hrozným způsobem jako jste
mohli vidět na těch videích...
A
*ABBA Products
Ahava
Abkit (CamoCare Camomile Skin Care Products)

Podepište petici!

17. června 2007 v 13:57 | Nikitka |  Top topic
Nesouhlasíte s testováním na zvířatech stejně jako já? Tak teda na stránce http://www.ochranazvirat.cz/Add/petice.htm podepište petici.
Podepsáním této petice se můžete připojit k historické události a svým hlasem přispět
k přijetí deklarace OSN o ochraně zvířat, která bude obdobou Všeobecné deklarace
lidských práv. Aby mohla být deklarace předložena OSN, musí ji podpořit 10 miliónů
lidí.
Pošlete tento odkaz svým známým i neznámým, zvířátka si zaslouží konečně také svá
práva!


Pariska Hiltonová sedí...

16. června 2007 v 23:14 | Nikitka
Určitě jste už slyšeli o milionové dědičce 229 hotelů po celém světě, Paris Hilton, a
jejím případem ve vězení. Za co vlastně sedí? Za jízdu v autě bez řidičáku. Paris Hilton
byla do vězení převezena v neděli minulý týden. Měla si odsloužit 23 dní, tedy zhruba
polovinu z nařízených 45 dní. Lhůta jí měla být zkrácena za dobré chování. Paris však
neustálými stížnostmi na svůj psychický stav obměkčila šerifa Leea Bacu a ten ji bez
povolení soudu propustil do domácího vězení s elektronickými pouty. Když se to však
dozvěděl soudce, nařídil další líčení a po rozsudku odjela Paris zpět za mříže, tentokrát
ovšem s plnou sazbou 45 dní. A tak hvězdička pyká, no=) Jo, Paris, noa co, že máš
prachy?...
Samozřejmě, že se jí tam nelíbí...
S blonďatou dědičkou miliard Paris Hilton to vypadá bledě.
Hvězdička, která za poslední týden obsadila první stránky všech světových novin, je
absolutně na dně. Jak uvádějí zdroje z losangeleského vězení, kde nyní tráví šestý den
svého 45denního trestu, Paris bere léky proti depresím a nemůže zamhouřit oka.
"Být ve vězení je zatím nejtvrdší věc, jakou jsem zažila," napsala Paris v prohlášení,
které zveřejnil její obhájce Richard Burton. "Věřím, že se touto zkušeností učím a
vyvíjím," dodala. Nyní je umístěna v samostatné cele s prosklenými dveřmi, kde na ni
neustále někdo dohlíží. Přesto nemůže spát, třese se po celém těle, brečí a bere a
ntidepresiva.Je prý vším velmi vyčerpaná a stále přemýšlí, co udělala špatně.
Hotelová dědička Paris Hilton (26) »bručí« ve vězení v kalifornském Lynwoodu.
Dva dny to zvládala celkem v pohodě, teď se ale zhroutila! Na cele ji m
uselinavštívit lékařka a psychiatr.
"Cela je moc světlá, studená a je tu strašný hluk," stěžovala si plačky své rodině do
telefonu. "Chybí mi polštář, nemůžu spát. Vůbec mi tu nechutná a chybí mi soukromí.
" Ve vězení ji už dvakrát navštívil psychiatr Charles Sophy, který tvrdí: "Je
traumatizovaná a duševně úplně na dně."
Paris zaskočil už nástup do vězení. Zabavili jí její dlouhou umělou hřívu, na které si tak
zakládá. V Lynwoodu navíc řádí zákeřná bakterie, která způsobuje těžký zánět a
zrudnutí kůže. Už tisícovka vězeňkyň byla infikována. Podle zpráv z vězení ale ostatní
»obyvatelky« přijaly slavnou miliardářku nad očekávání dobře. Z cel bylo dokonce
slyšet: "Nezasloužila sis tady být."
co má v cele:
  • Rozměry: 3,5 x 2,5 m
  • Vybavení: Plechové umyvadlo, záchod, dvě kovové pryčny s gumovým zeleným prostěradlem a šedou hrubou dekou, stolek a židle přišroubované k zemi. Jediný luxus: 15centimetrové zrcadélko na stěně - kvůli bezpečnosti není ze skla, ale leštěného kovu.
  • Oblečení: Oranžová kombinéza
Denní režim:
5.30 Budíček
6.00 Snídaně
12.00 Oběd
15.00 - 16.00 Osobní volno (sprcha, televize, sport na dvoře)
18.30 Večeře
21.00 Večerka
Návštěvy: Jen o víkendu
Telefonování: Jednou denně za přítomnosti dozorkyně z automatu - telefonní kartu si
musí koupit.
A teď nějaké fotečky ohledně Paris a vězení:
Mno a co vy si o tom myslíte? Myslíte, že je správné, že sedí? Podle mě aj jo, protože
apoň pozná, že prachy nejsou všechno, jak si asi dosud myslela, a jezdila si bez papírů
a opilá...to umí každý. Sice je to asi hoďně kruté, ale chybama se člověk učí.
Odpykává si trest jako každý jiným, akkorát na ni to působí trochu jinak, protože
je zhýčkaná. Kdyby neměla ty hotely, tak není nic, protože zpívat neumí
a hezky vypadat umí každý, když má peníze na kadeřníky, vyzážisty atd...
Toť můj názor=)

Seznam výrobků testovaných na zvířatech

16. června 2007 v 0:24 | Nikitka |  Top topic
Každý jste už jistě slyšeli o testování na zvířátkách. Já bych ty lidi zabila a udělala jim to, co dělají oni jim! Někdo sice říká:A to mají testovat na lidech? Dát do prodeje rovnou něco, co nezkusili? NE! Ale proč to proboha testovat na zvířátkách? Proto, že jsou bezbranná, jj, to by jim tak šlo... No prostě hrůza. Všichni víte, jak to vypadá, takže sem nebudu dávat ani žádné škaredé fotky, protože se mi z nich ce vždycky akorát tak brečet! Ale kdesi na netu jsem četla, že platí jakýsi zákon, něco ohledně týrání zvířat, a prej už od roku 2004 nebylo už nic testováno na zvířatech... Ale nvm...je to v ČR, ale co jinde?
Tak tady je ten slibovaný seznam výrobků testovaných na zvířatech:
(Stáhla jsem ho z jednoho blogu, snad se majitelka nezlobí)

Exorcismus

15. června 2007 v 23:13 | Nikitka |  Moje práce z Mafíka
EXORCISMUS
Co je to vlastně exorcismus? Je to náboženský úkon, jehož úkolem je vyhnat z lidí,
zvířat či věcí ďábla či jinou zlou sílu. Jednoduše řečeno vymýtání ďábla z těla člověka,
který chováním odpovídá popisu posedlého. Takoví lidé nad sebou často ztrácejí
kontrolu, mluví prastarým jazykem, který nikdy neuměli ani neslyšeli, a vyslovují kletby.
Takovým pomůže jen dobře školený exorcista, svěcená voda a latinské zaříkání. Ale
názory na tuhle problematiku se liší. V hinduismu se posedlost považuje za svatý stav a
ostatní lidé žádají od takového člověka požehnání. Rozhodně nejde o výmysly režisérů
hororových filmů. Ba naopak, většina děl s takovouhle tématikou je podle skutečné
události.
Co do historie:
Posedlost zlými silami sahá už do 1.století. 12.-16.století se datuje jako velký vzestup e
xorcismu. Probíhala zaučování mladých mnichů, kteří dosud neměli zkušenosti. Nastalo
však také období, kde exorcismus na čas úplně vymizel a posedlí lidé byli upalováni,
nikoli zbavování ďáblů v těle. V dnešní době se na exorcisty pohlíží jako na mágy a
zčásti jako na blázny.
Exorcista je kněz pověřený biskupem na dobu určitou, aby prováděl tzv.velký
exorcismus, což je druh vymítání, na který potřebujete svolení. Jedním odvětvím
exorcismu je Taoismus, kde vykonávají většinu obřadů taoističtí kněží, kteří mají na
základě svého rozdělení do různých řádů moc nad jednotlivými démony. Mezi tyto
obřady patří např.očišťování prokletého domu.

Psycholog říká…

Dle psychologického hlediska žádný "stav posedlosti" neexistuje, protože vše má příčinu
v duševní chorobě. Exorcistům je pak vytýkáno, že duševně nemocnému pacientovi
jeho stav jak psychicky, tak fyzicky zhoršují. Je zaznamenáno již několik případů,
kdy osoba podrobená exorcismu na následek něj zemřela.
Jak probíhají exorcistické obřady…
Při procesu samém kněz sleduje reakce posedlého na svěcenou vodu, svaté obrázky
a neschopnost vkročit do chrámu či kostela. Účinky se různí. Vyřešení některých
případů trvá několik let a obřady se musí opakovat. Jelikož se jedná o pomoc
duchovného charakteru, je důležité alespoň minimálně důvěřovat víře.

Grafik si hrál

12. června 2007 v 21:40 | Nikitka |  Top topic

Upířy

11. června 2007 v 21:33 | Nikitka |  Moje práce z Mafíka
TAJEMNO-UPÍŘI
Nyní se dočtete o upírech, v jejichž existenci věří lidé už stovky let.

Co do historie

Upíři straší lidovou fantazii od nepaměti, ale opravdové popularity se jim dostalo teprve roku 1897, kdy vyšel román Braina Stokera Drákula. Autor se hlavní postavou nechal inspirovat příběhem proslulého hraběte z Valašska z 15.století. Ten se údajně koupal v krvi svých nepřátel, kterým probodával srdce kůlem. Měl také syna, Vlada, který šel v jeho šlépějích a ani o něm se tradovaly nehezké řeči. Domněnka byla potvrzena, když američtí a španělšští dobyvatelé objevili zvláštní druh netopýra, jehož jídelníček byl velmi podobný tomu, který požadoval krvavý hrabě. Z toho vyvodili, že upíři se dokážou proměnit v případě potřeby v netopýry, ale také v krysy a vlky.

Oprávněnost strachu

Existují prý upíři nadaní výjimečnou mocí, díky které dokážou hypnotizovat pohledem lidské bytosti, ovládat jejich jednání, ba dokonce skrz jejich zorničky pohlédnout na dno duše. Naštěstí mají upíři kromě těchto skvělých schopností také své slabé stránky. Postavíte-li upíra na místo, kam dopadne sluneční světlo, zhroutí se v neškodnou hromádku prachu. Potřebujete-li se zbavit upíra, je známo, že po propíchnutím jeho srdce dřevěným kůlem už nikdy nepovstane. A snad každý ví, že upír nesnese česnek. Pověrčiví lidé proto před spaním kladou česnek do postele.
.
O čem se mluví…
Příběhů o upírech existuje nesčetná spousta. Každému z nás jich určitě pár prošlo rukama. Ale nevěřme hned všemu, co se píše. Dívejme se na věci trochu objektivně: Roku 1732 v Srbsku se stala jedna příhoda. Mladý voják, který se vrátil z vojny, se svěřil své dívce, že ho mimo domov napadl upír. Zanedlouho zemřel. Po smrti byl několikrát spatřen, jak se za nocí prochází ulicemi. Ti, jež ho spatřili začali pociťovat mírnou slabost a únavu a někteří z nich rovněž zemřeli. Skupina vojáků, pověřená úkolem jít prošetřit věc na hřbitov, vykopala tělo mladého vojáka. Vypadalo tak čerstvé, jako by zemřelo předchozího dne, a z úst mu vytékal tenký pramínek krve. Důstojníci mu podle tradice proťali srdce dřevěným kůlem a co nejdůkladněji spálili.
Ale co když vůbec nešlo o člověka, který by se choval jako upír? Je docela možné, že případy, kdy se po otevření rakve objevily mrtvoly čerstvé s rudou krví kolem úst, vděčí za svůj vznik případům předčasně pohřbených lidí, kteří k sobě přišli až v hrobě. V dřívějších dobách na tom totiž nebyla medicína nejpokročileji, a tak je možné, že občas došlo k omylu. Tak to však vysvětlováno nebylo. Za vinu dávali moc ďábla, který vdechl mrtvému zlou duši a při tom ho přijal do svých služeb, aby plnil jeho přání, a tím pak získával své další stoupence.
I přesto však strach z těchto stvoření nezmizel. Nedávno bylo v Anglii objeveno tělo muže, který se ve hrůze z upírů udusil česnekem, který měl vložený v ústech pro ochranu. U nohou a hlavy měl prý sáčky soli, pro případ, že by si pro něj něco v noci došlo.
Zajímavosti:
Upíři ve škole? Pravda nebo lež? Jak se to vezme…Věděli jste, že upíři se vyznačují velkou fascinací počítáním? Když někde narazí na rozsypané zrní, neodtrhnou se, dokud je všechna nespočítají, i kdyby se měli rozpadnout v prvních paprscích úsvitu
Údajní upíři svým obětem nevysávali pouze krev, ale šlo také o formu tzv.psychologického
vapýrismu", který se vyznačoval tím, že lidé upíři kořistili z nervové energie ostatních a vysávali z nich vitalitu. Podle tradice získává upír sílu také prostřednictvím sexu. Tahle varianta byla z mravních důvodů v 19.st. vyškrtnuta, ale ve 20.století se erotický prvek objevil znovu-ve filmu a literatuře, kde již vyšlo mnoho titulů zabývajících se tímto tématem a upírskými příběhy, které zřejmě nikdy neskončí.

Poltergeist

11. června 2007 v 21:29 | Nikitka |  Moje práce z Mafíka
TAJEMNO-POLTERGEIST
I tentokrát jseme si pro vás připravila jednu z mnoha záhad, jenž nemůže přijít na kloub mnoho vědců. Nahlédneme do světa duchů, konkrétně poltergeistů...
O kom je řeč
Budí vás v noci záhadné zvuky a rány? Pak je docela možné, že jste podědili poltergeista. Tato hlučná strašidla(jejich jméno znamená v němčině doslova "rámusící duch") totiž patří mezi nejobtížnější. Na rozdíl od přízraků a zjevení nestraší na určitém místě, ale vážou se na jednu konkrétní osobu, kterou pronásledují kdekoliv.

První zmínka

Podivné, odnikud vycházející zvuky, létající stoly, židle a jiné jevy, jež by bylo možné přiřadit právě k poltergeistům, jsou známy již po tisíciletí. Vůbec první zmínkou je 5.století před Kristem, od řeckého řečníka Andokidése, který píše o svém známém, jenž "má v domě zlého ducha, který mu převrací stůl". O zhruba 500let později líčí římský historik Suetonius příběh nešťastníka, vymršťovaného z postele neznámou silou. Německý termín "poltergeist" se však ujal až v 19.století.

Výskyt poltergeistů

Ptáte se, kdo bývá nejčastěji obětmi poltergeistů? Většinou jde o mladé dospívající lidi, nebo také děti, o nichž se říká, že jsou nadáni silnými psychickými schopnostmi, které k nim přitahují nadpřirozené bytosti. Názor na pravou podstatu těchto záležitostí je různý. Řada vědců a parapsychologů, kteří se tématem zabývali blíže a přesvědčili se o tom na základě celé řady výzkumů, tvrdí, že se skutečně jedná o "psychické výtržnosti". Podle skeptiků jde o podvody a příliš bujnou fantazii. Zastánci existence duchů a přízraků však věří, že celou spoušť způsobuje vážně nepokojný duch, což samozřejmě vyloučeno není. Podceňovat výtržnost poltergeistů se tedy rozhodně nedoporučuje.

Fakta-Hrůza z Tennessee

Snad nejproslulejší záhadou týkající se poltergeistů je případ farmářské rodiny Bellových z Ameriky, o který se zabýval také budoucí americký prezident Andrew Jackson. Počátkem 19.století začalo rodinu sužovat jakési prokletí. V bytě jim poletoval nábytek, neviditelné ruce je liskali a tahali za vlasy. Vše začalo, když jednoho obyčejného dne na Johna Bella zaútočil obrovský černý pes. Potom už téměř každý den následovalo to stejné, akorát s jinými zvířaty. Asi za měsíc se v jeho domě, kde se prozatím cítil bezpečně, začali dít věci příslušné právě poltergeistům. Když už po déle než roce byl farmář a jeho rodina na pokraji psychického zhroucení, jednoho dne duch promluvil. Byla to Kate Battsová, kterou John vůbec neznal, avšak ona trvala na jeho pomstě. Exorcistův pokus ducha zneškodnit také nedopadl dobře a duch byl ještě agresivnější. V roce 1820 zemřel John Bell na následky zranění způsobené údajnou věštkyní Kate, která také přesně předpověděla datumy obou světových konfliktů. Po 7 letech úplného klidu se duch ozval znova, ale pouze asi 2 týdny. Potom o Kate Battsové nikdo neslyšel. Událost z Tennessee je velkou událostí pro všechny Američany.
Poltergeistí rodinka
"Poltergeistí osobnost" je typ člověka, který se nalézá uprostřed projevů poltergeista. Může existovat také však hned celá "poltergeistí rodina" , která kolektivně tvoří poltergeista. Případ z Los Angels v 80.letech se odehrával za přítomnosti čtyř osob z rodiny, manželů a dvou dětí. Začali si všímat jakoby něčí přítomnosti v bytě, kroky, cinkání příborů apod. Vše vrcholilo, když byla doma šestnáctiletá dcera. Po nějakém čase se manželé rozhodli žít odloučeně a tím výtržnosti ustali. Psychologické testy udělané posléze ukázali velmi podobné výsledky. Všichni měli rysy shledány charakteristické jedné vlastnosti, stanovenou jako střed erupce poltergeista-nešťastnost, nejistotu, únik do nereálného života. Podstata je tedy v tom, že kolektivní napětí rodiny dává vzniknout jevu poltergeista.

Školní básnička...

11. června 2007 v 21:17 | Nikitka |  Moje dílka
Tohle je jak kdyby to psalo pětileté děcko, že?=D
Školní básnička
Jen co se ráno vzbudíme,
do koupelny pádíme(běda, jestli zaspíme)
Oblečeme se, upravíme,
do školy pomalu vyrážíme.
Sotva se došoupem do třídy,
jakoby se zrychlily hodiny.
Ukazují osm přesně
a nám se chce spát děsně.
První hodinu jenom spíme
i když z učiva nic nevíme.
V hudebce pak nezpíváme,
celou hodinu prozíváme.
"Crr"- zvoní přestávka na svačinu,
to si snad konečně odpočinu!
20 minut uběhne jak voda
a už zase škola volá.
V matice nelezou do hlavy
všechny ty složité příklady.
Zeměpis probereme bohatě,
cestujeme kamkoli- ale prstem po mapě.
Je tu poslední hodinka-
občanka a rodinka.
Rozdají se jedničky
a šup nahoru židličky.
Řadu na oběd vystojíme,
do syta se najíme.
Ti co nemají stravnku,
Musejí čekat venku.
Hned jak přijdem domů,
do rohu zahodíme školu.
A tohle celé učení-
je pro většinu mučení.
Když nevykašlete se na to,
pak výsledky stojí za to!
A další den začne znova-
zkušenost školní nová.

Sport...

11. června 2007 v 21:15 | Nikitka |  Moje dílka
Jaj, to karate dělá divy, co?=)

Sport

Pot kape, srdce buší,
jsme červení až po uši.
Trenér řve a nic nedělá,
to v nás divný pocit vyvolá-
K němu samému nenávist,
nemít ho, tak prohrál bys.
Na druhou stranu tě hecuje
a naděje v tobě vzbujuje.
Když pořádně zamakáš,
pochvaly se vždy dočkáš.
Tak se snažíš, zabereš,
Sám se sebou se popereš.
Chceš-li něčeho dosáhnout,
Musíš pořádně máknout.
Nejdůležitější je snaha a chtíč,
Pokud nechceš, radost ze sportu je pryč.
Zbytečně tak trávíš čas,
když za měsíc s tím sekneš zas.
Avšak pro ty, co sport milují
a v tom svém si libují,
to ztráta času není
a obětavost volna se cení.
Párkrát ti to projde,
ale výtězství samo nedojde.
Čas vyúčtování moc pro flákače dobrý není.
Ale když jméno tvé halou se rozlehne
a více uší zaslechne,
jak dobrý jsi ty
tak ani není slov na obdiv.
Na stupínek se hrdě neseš,
Pohár a medadaily přitom bereš.
Už nejsi závodník méněcenný,
Ale zůstáváš přirozený.
Potlesk si vychutnáš náležitě,
Připadáš si přitom tak důežitě.
Uprostřed celého dění,
pro tebe nic zlého není.
Tak šťasten se cítíš,
že jenom růžově vidíš.
ještě tomu ani nevěříš.
Trenérovi září oči,
Hned ti kolem krku skočí.
Máš radost-tvé první vítězství,
Nemáš však dost, chceš být lepší a lepší.
Trpělivost musíš mít, nikdy neříkej nikdy!
Když jednou nebudeš první, zkusíš štěstí jindy.
Hlavně to nevzdávej, máš velké naděje,
Už jenom vyhrávej a trénuj- to ti prospěje!
Hraj fér a sprostě nenadávej
Se soupeři se jen pohrávej.
Jeď dál, máš na to, i kdyby ses bál nekašli na to!
Sport je odreagování
a k skvělému pocitu jiná cesta není.
Hořké zklamání a slané slzy, i to k tomu patří
Neboj, přejde to brzy, teď to soupeřům pořádně natři!
Jdi do toho naplno, zapomeneš na všechno!
Odreaguješ se skvěle, ten superní pocit v těle…
a o tom to je!!!

Jaká jsem byla romanťička :)

11. června 2007 v 21:08 | Nikitka |  Moje dílka
Byla jsem mladá(ne že teď nejsem), v pubertě, často zamilovaná a věčně s tím byli všeljaké trable, však mi zcela jistě rozumíte :) A tak jsem psala. Ale chci vás upozornit, že jsem psala v roce 2005, jak tak koukám na údaje do dokumentů, proto přivřete oči a na tyhle básničky se dívejte jako na výlevy puberťáka :)) Dík.

Jako..

11. června 2007 v 20:57 | Nikitka |  Moje dílka
Jako...
Jako pero bez zmizíku, jako kyslík bez dusíku.
Jako škola bez poznámky, jako chleba bez pomazánky.
Jako báseň bez verše, jako rytíř bez meče.
Jako láska bez líbání, jako loučení bez vzlykání.
Jako kniha bez písmen, jako noc, které chybí sen.
Jako pokladna bez zámku, jako fotka bez rámku.
Jako učitel bez rákosky, jako velikonoce bez pomlázky.
Jako musli bez mléka, jako je rok bez léta.
Jako věznice bez mříže, jako pomník bez kříže.
Jako kočka bez zelených očí, je jako vztah bez výročí.
Jako vlasy bez lesku, jako facka bez plesku.
Jako blesky bez hromů, jako lesy bez stromů.
Jako škola bez děcek, jako meloun bez pecek.
Jako líbání bez jazyků, jako cigareta bez návyku.
Jako dopis bez obálky, jako nepřátelství bez války.
Jako šprtka bez jedniček, jako večer bez hvězdiček.
Jako ledový čaj bez ledu, tak já ti lhát nedovedu…
Jako dýchání bez plic, fakt už ti to musím říct...
Jako mráček bez nebe, tak cítím se já bez tebe!

Čarovná zima..

11. června 2007 v 20:49 | Ni-cool |  Moje dílka
Hloupost, není o co stát.

Když venku nasněží závěje, je ve mně kapka naděje,
že poznám tajemství zimy, které nezjistila jsem nikdy.