Au-pair´s diary

Jak jsem ulovila Daisy

23. srpna 2011 v 19:27 | Nikitka
Občas si říkám, že zase začnu dávat fotky na blog.
Potom ve dlouhé chvíli vyberu jednu složku, zveřejním své favority, ale tím na dlouho dobu skončím a opět mi průběžně všechno leží v počítači, odpočívá ve složkách a tak. Nevím, co s tím. A přitom jsem si uvědomila, že blog je vlastně ideální místo na zveřejňování většího počtu fotek a takového různého okecávání kolem toho, protože se nejedná o stránku, která by umožňovala dělat pěkný selektivní výběr a sloužila k prezentačním účelům, kam by člověk dal jen tu nejlepší ze souboru. Teda mohla by, samozřejmě..ale já to tak necítím. Taky zřejmě proto, že vím, že se svými 4 roky starými pubertálními články, které zde nechávám jen z důvodu zachování památky na ně, bych se rozhodně nikde prezentovat nechtěla :D
Och, je to těžké.

Nicméně, právě teď, když je na ostrově škaredé počasí a nechce se mi nic dělat, řekla jsem si, že vám ukážu Daisy, se kterou jsem si dala foto rande v přístavu St.Aubin před zhruba měsícem. Jó, to ještě nějaké to sluníčko svítilo!

Kdyby byli v řiti ryby, nebyly by rybníky

20. srpna 2011 v 1:45 | Nikitka
...se říká, když někdo skloňuje "kdyby" ve větě moc často. Taky nemám kdyby ráda. Je to většinou jen tlachání o věcech, které se stejně nestanou reálnými. Ale momentálně jsem se pár takovým úvahám nemohla ubránit.

Ideální léto bych měla, kdybych :

1.
Měla loď. Jako tihle. No není to naprosto cool? Když chcete pryč, zakotvíte si to někde uprostřed moře, máte fun, opalovačku i koupačku. Když se vám zachce na pevninu, zakotvíte tam a děláte chutě ostatním :) Jako pár týdnů zpět na St.Brelades Bay. Jó to tady ještě svítilo nějaké to sluníčko.

Sportem ku zdraví

16. srpna 2011 v 23:21 | Nikitka
Sports day, klasika na konci každého školního roku.
Loni jsem se byla podívat, jak to jde děckám z JCG (vy můžete taky: tady ), kam chodil Todd. Letos byla Summer prvním rokem v nursery a jeden takový sportovní den se konal na závěr roku i u nich.
A jak to vypadalo tam?

Už jenom dvakrát umyju anglickou podlahu

14. srpna 2011 v 12:46 | Nikitka
..a budu doma :)
Na druhou stranu už jenom dva víkendy off. A jeden týden sama se sebou, protože potom se tu objeví bulharská Anett, kterou budu zaškolovat do tohoto au-pair jobu.
Letos je na Jersey vše úplně jinak. Jedna z věcí je taky právě ta, že se domů docela těším. Všechno to, co mě čeká po příjezdu domů, je mnohem víc zajímavější než cokoliv tady na ostrově, již druhé léto po sobě. Nová škola číslo jedna (plná angličtiny), nová škola číslo dvě (už se těším na prostředí bohému a slavných fotografů), stěhování se do bytu s novými spolubydlícími (jaký to velký krok!),můj milý, poohlédnutí se po nějaké té brigádě, Brno obecně, a tak.

Holidej report

27. července 2011 v 22:50 | Nikitka
Letí to léto, letí.
I když člověk odpočítá dny a modlí se, aby byl konec týdne, je pak stejně překvapen, jak rychle to uběhlo. A jak nic nestihl. Taky jsem byla překvapena, že není jen konec týdne, ale i konec měsíce. Mého prvního tady. A téměř polovina za mnou tím pádem. What the..??? Vždyť jsem ještě nic neudělala, na pořádném výletě nikde nebyla, nikoho neoslovila na focení a výplatu ještě neměla šanci utratit!

Jak se dělají v Anglii děti?

21. července 2011 v 23:50 | Nikitka
Na to, abych psala něco, co by se dalo číst, nemám tento týden enrgii. Moje host mum je na 10 dní ve Španělsku. Jelikož je učitelka, tak si se svýma žákyněma vyjela pryč (pěkný školní výlet, že?) a svou nevinnou au-pair nechala na pospas těm dvěma ďáblům od rána do večera.

Tak jsem si řekla, že se alespoň podělím s něčím, co mě zaujalo už minulý rok, akorát jsem to zapomněla vyfotit. Ještě že jsem letos zpět, jinak byste nikdy nepoznali, jak se dělají v Anglii děti! :D
Takovou malou dětskou kamasútru má mezi svýma bed time stories Todd, poučné, že? :)

What's up

10. července 2011 v 23:45 | Nikitka
Tento týden(už téměř minulý) jsem si uvědomila, že jsem v Anglii. Pršelo a pršelo a pršelo.

Vždycky jsem si přála tričko s holýma zádama :)

Děti patří do pekla

6. července 2011 v 23:31 | Nikitka
Říkám si, co z těch dětí bude, až budou velké.

Opět a znovu, stejně jako loni, o tom často přemýšlím, a opět a znovu se dostávám k podobné odpovědi. Nesamostatné osobnosti závislé na pomoci ostatních, zvláště svých au-pair, protože jsou jimi většinu svého dětství vychovávány. Možná ne, ale momentálně se mi to tak jeví. Určitě existuje plno fajn lidí, o které se v minulosti staral někdo, jako se teď starám já o Summer a Todda, a nejsou poznamenání, ale stejně..

Jak zachytit obličej člověka, který stojí zády k vám?

3. července 2011 v 23:07 | Nikitka
...napadlo mě při pohledu na tuto fotku z dnešního sunny odpoledne. Strávili jsme ho na nejzápadnější straně ostrova, pláži St.Quens.
There we go :)

Getting british fotoreport

3. července 2011 v 11:38 | Nikitka
Když jsem loni v srpnu opouštěla Jersey, měla jsem tu hromadu kamarádů a známých. Když jsem se vrátila minulý týden, znala jsem dobře jenom Biancu, au-pair z mé vlastní host family. Trochu jsem si připadala jako pár prvních týdnů minulého léta, kdy jsem všude chodila sama, s nikým se moc nebavila a s ostatníma au-pairkama nechodila "dancing and drinking", protože jsem nechtěla jen tak "podědit" kamarádky od minulé au-pair v naší rodině, a neznala jsem je. Navíc jsem loni prvních pár týdnů měla trochu krizi s jazykem, takže jsme si nemohli ani pořádně popovídat :D


Ale jelikož už jsem ostřílená ostrovanka, letos to trvalo jenom pár dní.

Back in Jersey

26. června 2011 v 23:24 | Nikitka
Rok se s rokem sešel, a já se opět vrátila na Jersey, ostrov v kanále La Manch, abych tady prožívala své au-pair dobrodružství stejně jako minulé léto.

Miluji fotky Jersey z letadla, ale nikdy jsem žádnou neudělala, jelikož mám vždy foťák rozložený zvlášť na tělo a objektivy, jinak zabírá moc místa. Tahle je nejspíš od někoho známého, kdo letěl též, a fotil :) Btw.ta začínající pevnina v dáli je Francie :)

I přesto, že jsem původně toužila po úplně novém místě, rodině a lidech k seznámení, rozhodla jsem se vrátit, jelikož tak super rodina, kapesné a pláže všude kolem nasadila prostě vysokou laťku, a tak jsem byla asi moc vybíravá.
Stejně jako loni zůstávám na prázdniny, letos dokonce o týden méně. Jsem zvědavá, co přinese letošní pobyt a jaký bude v porovnání s tím předchozím.

Po nekonečné a neverending cestě, a unuděné noci strávené na letišti jsem dorazila na místo. Host father Simon mě vyzvednul na letišti a jeli jsme na skládku :D Loni mě vzal na procházku k útesům a takovému tomu super majáku, který je dosažitelný pouze, když je odliv. Letos už se asi nesnažil udělat dojem, když skoro všechno znám. Ale na skládce bylo taky fajn :)

Nursery songs

9. března 2011 v 19:49 | Nikitka
Kromě lady Gagy, kterou jsem se naučila poslouchat na anglických parties, byly nejčastějšími songy, které mi šly ušima, právě tady tyhle. Na ně jsem si dnes během dne vzpomněla, začala je vyhledávat a potom radostně tleskala rukama a vzpomínala na malou zlobivou Summer a playgroups, kam jsem ji vodila :)

Tak tedy: co frčí v anglických školkách :)

Seagullové jsou prostě boží!

7. října 2010 v 17:41 | Nikitka
Aneb památka na jerseyské nenažrané a troufalé zvěrstvo, kterého bylo všude plno :)

Prosimtě, neměla bys nějakou sváču?
(c) Crimson-moon.blog.cz

Padej away

4. září 2010 v 0:19 | Nikitka
My life je po návratu velmi zvláštní. Nejen, že už neumím říct jednu ruskou větu, aniž bych do ní nezapletla anglické slovíčko, dokonce i čeština mi občas dělá problém. Právě jsem na svého šedého ušatého tvora(=králíka), který mi s chutí okusoval mou papírovou lampu, zakřičela se slovy "Padej away" !

(c) Crimson-moon.blog.cz
No, tak to jsou detaily. Mnohem zásadnější věci jsou záležitosti typu "škola" a celoroční řešení a stresování se nad dalšími matematickými, fyzickými a chemickými testy a prověrkami, které mi v životě stejně nebudou k ničemu. Zatímco ještě minulý týden se mé problémy omezovaly na výmýšlení zábavy pro mé anglické děti či na to, kde a kdy potkám večer všechny kamarády.

Pohádka skončila

31. srpna 2010 v 21:59 | Nikitka
Teď šup nohama do reality.

Mám ze sebe špatný pocit, jelikož jsem chtěla být svědomitá a vést si svůj au-pair deníček pokud možno aspoň trochu pravidelně, ale nedalo se.

Mé children v tričkách, které jsem "jakože" zapomněla v pokoji. Prostě se mi nelíbily a nechtěla jsem je v kufru. Když jsem poté dorazila domů, host mum mi poslala toto foto, což mě naprosto dojalo :)
Crimson-moon.blog.cz
Můj Jersey life se rozjel a já jen se slzami na polštáři každý večer počítala poslední dny, které ubíhaly tak rychle! Nechtěla jsem domů a teď jsem doma. A chci zpět, pochopitelně.

V neděli jsem přiletěla. Trochu trable na Stanstedu, poslední penízky se kterých jsem měla radost padly na kila navíc v mém luggage, a poslední síly, které jsem měla, padly na "run Forrest run" sprint přes celé letiště až k mému téměř zavřenému gatu. Nakonec jsem však letadlo stihla, přežila i ukrutně nudnou cestu v nechutném Ryanairském letadle a mohla se zase přivítat s mými milými blízkými, kteří mě čekali v Bratislavě s cedulkou "Hodoín, miss Nikola" napichlou na deštníku.
Deštník->no to je počasí! Já myslela že máme ještě léto a ne podzim!

Anyway.

Au-pairka ještě žije

6. srpna 2010 v 23:51 | Nikitka
I přesto, že by se dalo čekat, že dávno ne, když jsem se tak dlouho neozvala.

Žije, žije.
Ovšem spoustou aktivit a večer upadá do postele plná emocí a s hrůzou zjišťující jak to letí.
3 weeks left! Oh no, shit!
(c) Crimson-moon.blog.cz
Mám za sebou školu, dva týdny dojíždění do St.Brelades collage, kochání se přístavem v St.Aubin a zpět. Opět se mi potvrdilo, že začátky jsou těžké :) První dojem školy byl docela nemilý-jako "aha, kolik jsem dnes řekla vět? Pět?" Ale je to taky o tom, že kdo chce umět a dostat se ke slovu, tak prostě musí spustit. Když jsem byla v náladě a líbilo se mi téma, zapojila jsem se aktivně, a byla jsem spokojená i se školním dnem. Když jsme ale řešili něco, co mě nebralo, nebo jsem byla po náročné noci strávené v Jerseyjských klubech, nešlo to :) Nicméně super, lepší než nic, dobrý způsob jak poznat nové lidi a teď jedeme dál.
(c) Crimson-moon.blog.cz

J.C.G. Preparatory school

28. července 2010 v 19:00 | Nikitka
a sportoví den dětí z této školy, kterým právě začaly prázdniny :) Zatímco naše už jsou v půlce!

Je to zvláštní, ale je jim pět a už chodí do školy, učí se číst a psát. Stejně jako náš Todd. Celý první měsíc jsem si myslela, že chodí do nějakého druhu školky a ne školy. Hold začínají i končí dřív :)
(c) Crimson-moon.blog.cz

One month has gone

26. července 2010 v 17:45 | Nikitka
A věci se opravdu hnuly tak, jak jsem doufala a jak si snad i zasloužím. Všechno začíná nabírat na obrátkách a teď budu jen s hrůzou sledovat, jak to letí a jak se blíží můj brzký návrat domů.
Mám před sebou měsíc a půl a jsem přesně v polovině svého velmi pro život důležitého a zkušenostního pobytu.

Jo. Začátky jsou asi vždycky těžké. Předpokládám, že to už mám za sebou.
Díky capoeiro! Nebýt ní, tak nejsem zřejmě ani v Jersey. Jak mi totiž Mr.W. a Mrs.W. řekli, z několika au-pair kandidátek si mě vybrali právě kvůli ní. Jelikož o ní nikdy předtím neslyšeli, byli velmi excited a připadala jsem jim ready pro jejich aktivní život. Velmi aktivní..:)
A nebýt ní, tak nepoznám všechny ty nice lidi, se kterýma se scházíme na tréninku, máme stejný koníček a někdy mnohem více, tančíme sambu v parku, salsu v baru, chodíme do kina či grilujeme na pláži.

(c) Crimson-moon.blog.cz

Nějak jsem se sekla v pravidelném přispívání, jak jsem se snažila ze začátku :) Hold jak se to jednou přetrhne, tak se pak těžko průběžně píše každá blbina. Ale jsem opět tu a informuji, co nového na Jersey.

Bird hunting

16. července 2010 v 18:32 | Nikitka
Aneb jak jsem ztratila svou poslední kamarádku. Bye bye, India, ty už do mého pokoje ani fousek nestrčíš!
(c) Crimson-moon.blog.cz

Jersey

12. července 2010 v 20:32 | Nikitka
Tak obecně.

Takový článek měl být jedním z prvních, abych zasadila čtenáře do kontextu, kde že to tedy au-pairuji, ale hold nestalo se.
Stane se teď. Ale moc žhavé to nebude, protože nemám ráda psaní o věcech, které se dají snadno vygooglovat. Jen vám k nim ulehčím cestu :)


Jersey ja malým ostrovem, který spolu s ještě menším Guernseym tvoří tzv.Channel Islands. Nachází se v Lamanšském průlivu na dosah Francie, ale i přesto že z východního pobřeží jde vidět již kousek její pevniny, patří Británii.
 
 

Reklama